Příznaky nemocí

V době mezi 17. a 30. rokem se první příznaky schizofrenie objevují u mužů, mezi 20. až 40 rokem u žen. Počátky se mohou projevit úzkostí, vztahovačností, únavou či větší stresovou situací ( např. zkouškové období).

Proč se tato nemoc u člověka objeví, není dosud zcela jasné. Odborníci však vědí, že k určitým změnám v mozku dochází již ve stádiu dospívání. V této době se totiž celý organismus mění.
Na rozdíl od obecně rozšířeného přesvědčení schizofrenie není rozštěpení osobnosti. Vnímání reality u lidí se schizofrenií má však tendenci být velmi odlišné od vnímání lidí kolem nich.


Schizofrenie rovněž ovlivňuje chování postižených. Typickými chováními jsou:
• odtažitost nebo samotářství
• zdání nezaujatosti nebo naprosté zaujatosti věcmi, které nemusí být reálné
• nehybnost po celé hodiny, vydávání zvuků, naprostá strnulost
• vytrvalé nutkání se pohybovat nebo něco dělat a neschopnost sedět v klidu
• bdělost, extrémní ostražitost a bytí „na pozoru“.
Příznaky schizofrenie lze rozdělit do dvou typů:

• Pozitivní příznaky
• Negativní příznaky

1) Pozitivní – příznaky lze definovat jako poruchy normálních duševních funkcí a zahrnují:
a) Halucinace – narušené vnímaní reality. Vjemy jsou smyslové a zahrnují zvuk, zrak, cit a čich ( slyšení hlasů, konverzace s nimi, hlasy jim mohou říkat co mají dělat, varovat před nebezpečím, aj… )
b) Bludy – často mají bludy o pronásledování, myslí si že jsou podváděni, otráveni nebo že proti nim existuje spiknutí. Pacient si také může myslet, že je nějaká slavná osobnost. Někteří lidé s touto poruchou uvádějí bizarní bludy – jsou přesvědčeni, že soused ovládá jejich chování magnetickými vlnami, že lidé v televizi se jim snaží předat zvláštní vzkazy, nebo že jejich myšlenky jsou nahlas vysílány ostatním.
c) Dezorganizované uvažování – soustředění je velice obtížné, pacient se rozptyluje, obtížné rozhodování, co je v dané situaci správné a co ne, nejsou schopni spojovat myšlenky do logických posloupností. Nedostatek logického myšlenkového pochodu může vést k sociální izolaci.
d) Agitace – pacienti jsou často extrémně agitovaní – neklidní.

2) Negativní – představují ztrátu nebo omezení normálního fungování. Mohou být ovlivněny současnou depresí nebo jednotvárným a nepodnětným prostředím.
a) Nedostatek elánu nebo iniciativy – ztratili své nadšení nebo zájem o věci.
b) Sociální odtažení – dávají přednost vlastní společnosti a vyhýbají se kontaktu s ostatními.
c) Apatie – osoba může trávit celé dny naprostým nicneděláním a zanedbávat přitom i základní hygienu.
d) Citová nepřístupnost nebo otupělost – trpí vážným omezením vyjadřování emocí a nemusí být vůbec schopni projevovat normální city.
Štítky: paranoidní, příčiny, dědičnost, léky, léčba